Výchova

„Já to neumím“ nebo „Mně to nejde, mamí!!!“ případně rozkaz „Musíš mi to obléct ty, tati!!!!“ Oblíbené je i detailní hodinové zkoumání drobečku ležícího vedle ponožky, kterou si má dítě obléct. Znáte podobné scény i z vašeho rodinného života? Oblékání může být někdy opravdu výzva. Nejprve děti baví a ohromně se snaží. A pak najednou nic nejde, všechno ostatní je důležitější a vypravování z domu se stává zdlouhavou a nervy drásající Odysseou.

Začalo Vaše dítě zlobit v okamžiku, kdy se to zrovna nejméně hodí? Anebo ho dokonce popadl záchvat vzteku? Zachovejte klid alespoň Vy. V klidu celou situaci zvládnete lépe.

Konečně. Máte za sebou náročný den s dětmi – neustálé uklízení rozházených věcí, „paci, paci., pacičky“, „áááá ham.“ Povedlo se vám zdržet se komentáře „bác“, když manželovi upadl mobil a s vděkem, že vám z toho ještě „nepřeskočilo“ usínáte.

RODIČŮM - to je název nového videopořadu, který nám rodičům chyběl. A že je na co se těšit. Zajímavé reportáže zaměřené na aktuální témata týkající se těhotenství, rodičovství, výchovy, vzdělávání dětí, ale i vzájemných vztahů mezi rodiči.

Většina psychologů Vám potvrdí, že za spoustu problémů, ať už u dětí, nebo dospělých, může snížené sebevědomí. Pokud chcete dětem usnadnit život, podporujte jejich sebevědomí.   

Jistě znáte úsloví, že se máte k ostatním chovat tak, jak chcete, aby se oni chovali k Vám. Když je trochu zobecníme a rozšíříme, můžeme dodat, že naše děti se k nám budou chovat tak, jak se my sami chováme ke svým vlastním rodičům. 

Děti, jejichž rodiče vždy drží své slovo, žijí v prostředí jistoty a důvěry, což je jedním ze základních předpokladů pro harmonický rozvoj jejich osobnosti. 

Máte za sebou týden školkové docházky a je pravděpodobné, že to byl týden pěkně náročný. Hodně pláče, vztekání, dupání, nervů a sevřeného žaludku, když prcháte ze dveří budovy. Začátek docházky do mateřské školky je jak pro dítě, tak i pro rodiče obrovská změna. Vždyť do této chvíle jste trávili čas především spolu. A najednou jsou tu čtyři hodiny – nejprve tak dlouhé - kdy jste každý sám a přes to na sebe stále myslíte.

Často slýchám rodiče chrlit na své děti zákazy v dobré víře, že je tak odnaučí nežádoucímu chování. Od zákazu je jen krůček k trestu. Čím více naše dítě " neposlouchá" tím více zákazů od nás slyší. Představte si laboratorní myš v bludišti. Má dvanáct chodbiček kterými se může vydat. Každá chodbička je označena jinou barvou.

Co dělají všechny děti? Hrají si! Jednoduché. Co k tomu potřebují? Hračky. Jednoduché. Ale je tomu opravdu tak? V naší malé rodinné školičce jsme se to rozhodli vyzkoušet a rovnou na ostro.

Společné spaní s dětmi je pro spoustu rodičů noční můrou. Když konečně utichne každodenní kolotoč, chtějí mít alespoň chvilku sami na sebe, a pokud jim zbude energie, tak i na svůj intimní život. Zároveň se potřebují vyspat, aby načerpali dostatek sil na druhý den. Jiní rodiče si naopak společné spaní s dětmi pochvalují, protože upevňuje jejich vzájemný vztah. Nehledě na to, že kojící maminky považují toto řešení za velice pohodlné, protože nemusí k miminku v noci vstávat. A co na to říkají odborníci?

Než půjde naše dítě poprvé do školy, má za sebou již šest nebo sedm let vývoje, kdy je schopno se „samo“ učit, byť to bylo s naší pomocí jako rodičů, od kamarádů, okolí, kterým bylo dítě obklopeno. Náš úkol jako rodičů spočívá v tom, abychom vytvořili k učení vhodné podmínky a podpořili to dobré v jeho osobnosti. Naše děti jednou bude živit schopnost začít a dokončit práci. Mzda či jídlo bude potom odměnou, nikoli nutnou touhou. Německý psycholog Alfred Bierach před mnoha lety vydal knihu Varovné signály duše, ve které popisuje desatero výchovných poklesků, které jsou způsobeny přetížením či nezralostí rodičů, ale i učitelů, kteří mohou slovem napáchat velké škody na tvořícím se potenciálu našich dětí. Přečtětete si druhý díl tohoto desatera.

Než půjde naše dítě poprvé do školy, má za sebou již šest nebo sedm let vývoje, kdy je schopno se „samo“ učit, byť to bylo s naší pomocí jako rodičů, od kamarádů, okolí, kterým bylo dítě obklopeno. Náš úkol jako rodičů spočívá v tom, abychom vytvořili k učení vhodné podmínky a podpořili to dobré v jeho osobnosti.

Stydíte se v supermarketu, když Vaše dítko válí po zemi, protože mu nechcete koupit předražené bonbóny? Nebo když na veřejnosti naschvál nerespektuje Vaše pokyny? Přestaňte se stydět a naučte se dětský vzdor zvládat.

Také Vás Vaše ratolest tak dlouho přesvědčovala, abyste jí pořídili domácího mazlíčka, až Vás nakonec, jak se říká lidově, nahlodala? Pořiďte jí hlodavce! Králíci, potkani, morčata, křečci, pískomilové a další roztomilá zubatá zvířátka jsou naprosto ideální jako první domácí mazlíčci pro malé předškoláky a školáky.

Přestalo se Vaše dítě těšit do školky, protože mu tam jiné ubližuje? Anebo si Vás naopak často zve paní učitelka na kobereček, protože je to právě Vaše dítě, kdo bije, kouše a tahá za vlasy ostatní děti? Obě situace je třeba řešit. Poradíme Vám, jak.

Známe to všichni. A jako malí to dělali také. Po třiceti metrech jsme se zastavili a směrem k rodičům či prarodičům vyslali zoufalý dětský pohled s otázkou: „Už tam budem?“

Lhaní, krádež, násilí, respekt, pomoc, odpovědnost. To vše jsou strany téže mince, které říkáme morální hodnoty. A jejich samozřejmě daleko víc. Pro každého jsou trošku jiné a pro každého mají jinou váhu. Představte si třeba sebe v Japonsku. Věděli jste, že smrkat na veřejnosti je vrcholně neslušné? Ne? Tak to by se na vás hned dívaly oči – možná pobouřené a znechucené. Ale vždyť vás na to přece nikdo neupozornil?

Trápí Vašeho předškoláka noční pomočování? Řešte tento problém co nejcitlivěji a co nejdříve. Pokud k pomočování během spánku dochází i po 5. roce věku dítěte, je třeba vyhledat odbornou pomoc

Děti zvířátka milují. Každé z nich se proto minimálně jednou obrátí na své rodiče se žádostí o pořízení domácího mazlíčka. Máte jim vyhovět? Od kolika let se dokáže dítě samostatně postarat o zvíře? A jaké vybrat? To jsou nejčastější otázky, které nás napadnou.